Rodina rabína PhDr. Arnošta Reicha
PhDr. Arnošt Reich (29. 6. 1888 Bánovce nad Bebravou - 1944 Osvětim) se narodil v Bánovcích nad Bebravou, které leží v Trenčínském kraji na Slovensku. Jeho otec Moritz (4. 1. 1861 Bánovce nad Bebravou - 1942 Lublin) i děd Abraham (1813 - 29. 5. 1888) tam působili jako rabíni. Matkou Arnošta byla Cecilia, rozená Adlerová (1857 - 1942).
PhDr. Arnošt Reich nastoupil 1. září 1918 na místo rabína v Dambořicíh, tam poznal svoji manželku Rechu, s níž 5. září 1922 uzavřel sňatek. V té době také začal působit jako rabín v Miroslavi. Na tomto postu setrval až do roku 1938. V roce 1929 zachytil historii miroslavské židovské obce v publikaci Hugo Golda Die Juden M¨¨ahrens. Rabínu Reichovi vděčíme za zachování paměti na židovskou Miroslav. Arnošt Reich bydlel s rodinou v domě na Židovské ulici číslo 15. Jednalo se o židovský obecní dům, který stál vedle synagogy (nyní kulturní dům). V současnosti je na tomto místě parkoviště.
Recha Reichová, roz. Wachsmannová (10. 6. 1902 Dambořice - 1944 Osvětim) pocházela z rodiny usazené v Dambořicích po dlouhou dobu. Rechyným otcem byl Heinrich Wachsmann (10. 5. 1868 Dambořice) a matkou Adele, roz. Zimbalist (8. 8. 1877 Dambořice - 1943 Osvětim). Rechynou vrstevnicí a přímou sestřenicí byla Adele Winklerová, roz. Wachsmannová (1904 Dambořice - 1995), manželka Josefa Winklera (1892 Miroslav - 1974) a matka Felixe (1926 - 2017) a Bedřišky (1932). Je pravděpodobné, že si Recha a Adele byly v Miroslavi oporou. Společným dědečkem Rechy a Adele byl Nathan Wachsmann (9. 9. 1819 Dambořice - 11. 4. 1891 Dambořice). Ani jedna ho však nezažila.
Kurt Reich (28. 10. 1924 Prostějov - 14. 12. 1940 Olomouc) byl starším synem Arnošta a Rechy. V září 1930 nastoupil na německou obecnou školu. Jeho spolužáky byla dvojčata Pavel a Robert Hornerovi (5. 4. 1924 Miroslav - 1942 Izbica), synové Valtra Hornera (14. 7. 1890 - 1942 Izbica) a Anny, roz. Spitzové (21. 3. 1893 - Izbica 1942). Nevíme, zda chlapci německou obecnou školu dokončili či přestoupili na českou. Každopádně v září 1935 všichni tři nastoupili do české měšťanské školy. Zde byli jejich spolužáky evangelíci Matěj, Miloš a Vlastimil Ryšaví. Kurt trpěl vrozenou chorobou, na což si i po letech Miloš Ryšavý vzpomínal.
Willy Reich (15. 10. 1930 - 1944 Osvětim), mladší syn Arnošta a Rechy, patrně nastoupil v září 1936 na českou obecnou školu. Ve školních výkazech německé obecné školy chybí a výkazy české obecné školy se nezachovaly.
Rodina Reichových odešla po záboru pohraničí do Olomouce, kde žila v domě na Bahnhofstrasse číslo 48 (nyní Masarykova či Jeremenkova). Dr. Reich ve městě působil jako rabín.
V Olomouci v prosinci 1940 v důsledku chronického onemocnění zemřel starší syn Kurt. V úmrtním listu je jako základní onemocnění (Grundkrankheit) uvedena nedomykavost srdeční chlopně (Insuf. aortae decomp.) a jako příčina smrti (Unmittelbare Todesursache) srdeční slabost (Adynamia cordis).
V červenci 1942 jsou rodiče a syn Willy deportováni do Terezína a v říjnu 1944 do Osvětimi. Všichni zahynuli.
Odkazy
- PhDr. Arnošt Reich (29. 6. 1888 Bánovce nad Bebravou - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Recha Reichová, roz. Wachsmannová (10. 6. 1902 Dambořice - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Kurt Reich (28. 10. 1924 Prostějov - 14. 12. 1940 Olomouc)
- Willy Reich (15. 10. 1930 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Dambořice 406 - SL1921
- Dambořice 411/12 - SL1921
- Dambořice 431 - SL1921
- Transport AAo, 8. 7. 1942, Olomouc → Terezín, 745 - ITI - YV
- Transport Em, 1. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1500 - ITI - YV
- Transport Eo, 6. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1550 - ITI - YV
Foto