Rodina Markuse a Genovefy Singerových
Markus Leopold Singer (1857 Javoriv) pocházel z Lvovské oblasti na Ukrajině. Jeho rodiči byli Hersch Singer a Chaje Frume roz. Feinsingerová. Podle sčítacího archu z února 1921 bydlel Markus v domě na Brněnské ulici číslo 132/19 společně s manželkou a vnukem. Živil se výrobou kartáčů. V Miroslavi žil od roku 1884. Jaký byl jeho další osud, zejména kdy zemřel a kde byl pohřben, nevíme.
Genovefa Singerová, roz. Engelová (1853 Moravský Krumlov - 16. 3. 1940 Vídeň) byla manželkou Marka Leopolda. Nenarodila se sice v Miroslavi, na druhou stranu dům, v němž manželé bydleli vlastnila ona. Mohla ho získat dědictvím, neboť Engelové byli v Miroslavi přítomni. Na indikační skice z roku 1825 jsou uvedeni dva familianti tohoto příjmení: Rachel Engel v domě číslo 13a a Josias Engel v domě číslo 27. Oba v postavení Pinkeljud. Na miroslavském židovském hřbitově jsou pochovány dvě osoby s tímto jménem: Abraham Engel (1809 - 1873) a Johanna Engel (1824 - 1912). Genovefa po záboru pohraničí odešla do Vídně, kde zemřela v březnu 1940 v zařízení židovské náboženské obce pro seniory na Seegasse 9. Pochována je na vídeňském ústředním hřbitově.
•
Magda Rauschová, roz. Singerová (1885 Miroslav) byla dcerou Marka Leopolda a Genovefy. O jejím životě však víme jen velmi málo.
Markus Peisach Rausch (1874 Tarnów - 1921 Vídeň) byl manželem Magdy. Pocházel z Malopolského vojvodství. Zemřel v roce 1921 a pochován je na vídeňském ústředním hřbitově.
•
Felix Rausch (1908 Vídeň - 1976 Vídeň) byl synem Magdy a Marka Peisacha. V únoru 1921 žil se svými prarodiči Markem Leopoldem a Genovefou Singerovými v Miroslavi, kde navštěvoval měšťanskou školu. Později pracoval jako úředník v soukromých podnicích. V roce 1925 vstoupil do Komunistické strany Rakouska (KPÖ). V červnu 1938 byl zatčen Gestapem v Laa an der Thaya pro podezření ze špionáže. Od října 1939 do října 1942 byl vězněn v koncentračním táboře Buchenwald. Poté do ledna 1945 v koncentračním táboře Auschwitz III – Monowitz, kde byl zaměstnán jako písař v nemocnici.
Vězeň Artur Posnanski (1912) na něho vzpomínal: "Kancelář byla v baráku u vchodu do nemocnice. Místnost byla asi 2,30 x 3,30 metru. Byly tam dva stoly. Nejdéle tam pracoval Stefan Heymann. Felix Rausch tam také pracoval jako statistik a já jako písař. Felix, který pocházel z Vídně, byl zkušený vězeň, komunista, čestný a génius v matematice a dalších věcech. Často jsem od něj dostával informace o možných událostech."
V lednu 1945 byl Felix Rausch s dalšími vězni evakuován zpět do koncentračního tábora Buchenwald, kde se dočkal osvobození a propuštění. Po válce pracoval ve Vídni jako účetní.
Felix Rausch a Stefan Heymann během věznění v Osvětimi zaznamenali přesné informace o úmrtích v Monowitz. Dokumenty byly nalezeny v dubnu 1947 a představují významný pramen o obětech šoa.
Felix Rausch žil po válce ve Vídni a je pochován na vídeňském ústředním hřbitově.
•
Odkazy
- Felix Rausch - wiki
- Brněnská 132/19 - SL1921
- Totenbuch - Auschwitz III