Rodina Josefa a Cecilie Koblerových

Na indikační skice z roku 1825 je uveden Bernhard Kobler (1785 - 1873) žijící na Židovské ulici v domě číslo 5b. Jako postavení má uvedeno Pinkeljud, což bylo velice běžné. Přibližně tři čtvrtiny miroslavských Židů se v té době živily tímto způsobem. Pinkeljuden obcházeli obce a obchodovali s drobnými předměty, které unesli v příručních zavazadlech. Bernhardovou manželkou byla Leonore. Měli několik dětí. Jmenujme čtyři syny. Wolf (1816 Miroslav - 1900 Vídeň) a Joachim (1819) se odstěhovali do Vídně a Julius (1823 Miroslav - 1900) do Pohořelic. Peter (1830 - 1897) je pohřbený na miroslavském židovském hřbitově.

Salomon Kobler (1840 - 1926) žil stejně jako Peter v Miroslavi. Bydlel na Židovské ulici v domě číslo 83. V těch místech je v současnosti travnatá plocha. Dům se nezachoval. Salomon Kobler byl známý miroslavský kameník. Dílnu měl na Nádražní ulici v domě číslo 210/3. Na miroslavském židovském hřbitově je přibližně 30 pomníků, které nesou značku firmy Kobler.

Karoline Kobler, roz. Unger (1839 - 1916) zemřela ještě před sčítáním v únoru 1921. Informace o ní tedy máme velice omezené. Je pravděpodobné, že byla dcerou obchodníka s kůžemi (Lederhändler) Abrahama Ungera (1794 - 1877), který podle indikační skici z roku 1825 žil na Židovské ulici v domě číslo 56b. Ten je se svojí manželkou Hanni Unger, roz. Gosinger (1803 - 1878) pohřben na miroslavském židovském hřbitově.

I Salomon a Karoline měli mnoho dětí. Bertha (1868 Miroslav - 1871 Miroslav), Arnold (1869 - Miroslav 1872) a Amalia (1870 Miroslav - 1871 Miroslav) zemřeli v dětském věku. Bernath (1873 Miroslav - 1917) je pohřben na čestném vojenském oddělení židovského hřbitova v Brně. Jeho úmrtí tedy patrně souviselo s první světovou válkou. Hermina (1876 Miroslav - 1950 Vídeň) a Moritz (1874 Miroslav) žili ve Vídni.

Josef Kobler (1871 Miroslav - 1934 Miroslav) zůstal jako jediné z dětí v Miroslavi. Žil s rodinou na Židovské ulici v domě číslo 40. Ani tento dům se nezachoval. I zde je v současné době travnatá plocha. Kamenictví se věnoval stejně jako jeho otec, velice pravděpodobně byli spolupracovníci. Josef otce přežil o pouhých osm a půl roku. Josef i jeho rodiče jsou pohřbeni na miroslavském židovském hřbitově.

Cecilie Koblerová, roz. Baderová (24. 10. 1879 Pohořelice - 1944/45 Bergen-Belsen) byla manželkou Josefa Koblera. Její rodiče Jakob Bader (1844 - 1918) a Paula Bader, roz. König (1840 - 1918) jsou pohřbeni na židovském hřbitově v Miroslavi. Cecilie byla po matce vnučkou Rafaela Königa (1808 - 1894). Jejími sourozenci byli Emilie Hornerová, roz. Baderová (4. 7. 1872 - 1943 Osvětim) a Max Bader (1878 - 1929), který je stejně jako rodiče pohřben na židovském hřbitově v Miroslavi. Cecilie uzavřela sňatek s Josefem v červnu 1903. Za rok po sňatku se jim narodila dcera Ilka a o další rok a půl později syn Fritz. Za zmínku stojí, že mezi manželi byl sice věkový rozdíl osmi let, narozeniny však slavili společně 24. října.

Během války byla Cecilie s rodinou své dcery Ilky na Slovensku. Později byla s dcerou a vnukem deportována do koncentračních táborů na Slovensku a v Německu. Cecilie zemřela na konci války v koncentračním táboře Bergen-Belsen ve věku 65 let.

Ilka Kubicek, roz. Kobler (1904 Miroslav) byla v únoru 1921 ještě svobodná a žila s rodiči v Miroslavi. V lednu 1929 se vdala za Andreje Kubíčka (1897 Veľká Chocholná, okr. Trenčín). Žili spolu v Trenčíně na Slovensku, kde se jim narodil syn Peter (1930 Trenčín - 2017 New York). Při sčítání v prosinci 1930 s nimi dočasně pobývala i Cecilie. Peter Kubicek velice detailně zachytil válečné osudy své rodiny v knize Memories of Evil: Recalling a World War II Childhood. Ilka, Andrej a Peter šoa přečkali a po válce žili ve Spojených státech.

Fritz Kobler (1905 Miroslav - 1987) zahájil školní docházku na miroslavské německé obecné škole v roce 1911. Od roku 1916 pokračoval na německé m욡ťanské škole. Při sčítání v únoru 1921 nepobýval se svými rodiči a sestrou v Miroslavi, ale bydlel v Brně, kde byl v podnájmu. Na sčítacím archu je uvedeno, že je studentem (Studirender). Nevíme však, o jakou školu šlo. Později pobýval v zahraničí. Od roku 1940 sloužil jako voják ve Francii a Británii. Nejprve u československých jednotek, ale již v létě 1940 byl přeřazen k britským Pioneer Corps. Po válce se trvale usadil ve Spojeném království a podnikal v hotelnictví. Užíval jméno Fred. Kromě jiného založil dobročinnou nadaci. Po Fredu Koblerovi je pojmenována klinika na léčbu a výzkum HIV, která je součástí Chelsea & Westminster Hospital v Londýně. Otevřena byla v roce 1988.

Odkazy

• Cecilie Koblerová, roz. Baderová (24. 10. 1879 Pohořelice - 1944/45 Bergen-Belsen) - YV