Rodina Hermanna a Emilie Hornerových
Hermann Hersh Horner (1866 Miroslav - 1912 Miroslav) pocházel z rozvětveného miroslavského rodu Hornerových. Jeho rodiči byli Meier Horner (1820 Miroslav - 1905 Miroslav) a Ester Horner, roz. Seidl (1825 - 1903), kteří měli deset dětí. Rosa (1863 Miroslav) zemřela krátce po narození. O osudu Resi (1852 Miroslav), resp. Theresie a Karoliny (1854 Miroslav) nic nevíme. Adolf (1857 Miroslav) mohl být osobou zemřelou v roce 1923 v Přerově. Dalšími sourozenci byli: Isidor Horner (1850 Miroslav - 1891), Bernhard Horner (1855 Miroslav - 1933 Miroslav), Berta Huschaková, roz. Hornerová (24. 7. 1859 Miroslav - 12. 7. 1942 Terezín), Josef Horner (1861 Miroslav - 1934 Miroslav) a Richard Horner (24. 9. 1864 - 1942 Treblinka). Kromě Richarda a Berty, kteří zahynuli během šoa, jsou ostatní pohřbeni na miroslavském židovském hřbitově. Hermann byl ze sourozenců nejmladší. Věkový rozdíl mezi ním a nejstarším Isidorem byl téměř 17 let. Hermann zemřel předčasně v roce 1912, kdy mu bylo 46 let.
Emilie Hornerová, roz. Baderová (4. 7. 1872 - 1943 Osvětim) byla po matce Paule Bader, roz. König (1840 - 1918) vnučkou Rafaela Königa. Je pravděpodobné, že sňatek s Hermannem uzavřela v roce 1896 či na začátku roku 1897, tedy ve věku 24 let. V letech 1897 až 1905 se jim narodilo pět dětí. Hornerovi provozovali obchod s potravinami v domě na Židovské ulici číslo 54a (nyní Radniční 594/2). V únoru 1921 žili s matkou její svobodné děti Erna, Anna, Arnošt a Hedwig. Emilie byla v březnu 1942 deportována z Brna do Terezína a v prosinci 1943 z Terezína do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi, kde byla zavražděna.
Erna Weinigerová, roz. Hornerová (28. 11. 1897 Miroslav - 1942 Zamošč) byla nejstarším dítětem Hermanna a Emilie. V roce 1903 zahájila docházku v obecné škole a v roce 1909 pokračovala na měšťanské.
Jan Weiniger (23. 1. 1897 Miroslav - 1942 Zamošč) byl synem Sigmunda Weinigera (16. 4. 1863 - 10. 12. 1940 Brno) a jeho manželky Heleny roz. Seelenfriedové (27. 4. 1863 Čejč - 1942 Treblinka). Weinigerovi bydleli při sčítání v únoru 1921 na Židovské ulici v domě číslo 17. Jan nastoupil v roce 1903 na obecnou školu a v roce 1910 na měšťanskou školu. V únoru 1921 nebyl narozdíl od svých sourozenců Maxe (10. 7. 1893 Miroslav - 31. 10. 1942 Terezín) a Berty (1896 Miroslav) přítomen v domě rodičů. Jan se patrně živil stejně jako otec obchodem s koňmi.
Jiří Weiniger (29. 10. 1934 - 1942 Zamošč) byl jediným dítětem Erny a Jana.
Rodina byla v prosinci 1941 deportována z Brna do Terezína a v dubnu 1942 do Zamošči. Všichni tři zahynuli.
Anna Wallisch, roz. Horner (28. 10. 1899 Miroslav - 1941 Lodž) byla druhým dítětem Hermanna a Emilie.
Emil Wallisch (19. 4. 1881 - 1941 Lodž) byl manželem Anny. V listopadu 1941 byli manželé deportováni z Vídně do Lodže. Oba zahynuli.
Elfrieda Wallischová (23. 6. 1930 Vídeň - 1944 Osvětim) byla jediným dítětem Anny a Emila. V roce 1936 zahájila docházku v obecné škole. Bydlela v Miroslavi u své babičky Emilie Hornerové. V březnu 1942 byla spolu s ní deportována do Terezína. Ve stejném transportu byli i strýc Arnošt Horner, jeho žena Yella a jejich syn Klaus Štěpán. V říjnu 1944 byli Elfrieda, Yella a Klaus Štěpán deportováni do Osvětimi. Všichni tři zahynuli.
Hugo Horner (1901 Miroslav - 1984 Izrael) byl třetím dítětem Hermanna a Emilie. Živil se jako obchodník s obilím.
Grete Horner, roz. Singer (1909 Rokytnice nad Jizerou) nebyla židovské víry. S Hugem uzavřela občanský sňatek v roce 1933.
Tomas Horner (1934 Brno - 1982 Izrael) byl synem Huga a Grete.
Peter Kubicek, synovec Hugo Hornera, ve svých pamětech 1000:1 ODDS Memoir of a World War II Childhood o Hugově rodině napsal: "Hugo Horner s manželkou Grete a synem Tommym byl jediný dostatečně prozíravý, aby ještě před válkou odcestoval do Palestiny. Tam si jeho syn změnil jméno na Eli a po absolvování školy se stal jedním ze zakladatelů kibucu Sa'ar. Jednou jsem ho navštívil v 50. letech. Vzal mě na cestu po celém Izraeli. Oženil se v kibucu a měl dvě děti. Během první libanonské války byl zastřelen, když Hizballáh přepadl autobus, kterým jel."
Arnošt Horner (1903 Miroslav - Austrálie) pokračoval ve vedení podniku založeného otcem. V březnu 1942 byl s matkou, manželkou, synem a neteří deportován do Terezína. Na setkání s ním v Terezíně vzpomínal Hanuš Bader: "Arnošt Horner byl můj bratranec … Bylo to po tolika letech srdečné shledání a jemu se díky dobrým kontaktům podařilo sehnat i mně místo u stráže, která fungovala jako židovská interní pořádková policie. Měli jsme uniformy, policejní odznaky a taky dřevěné obušky."
V září 1944 byl Arnošt deportován do Osvětimi. V listopadu 1944 byl přeložen do koncentračního tábora Buchenwald. Z karty vězně se můžeme např. dozvědět, že měl blonďaté vlasy a byl vysoký 164 cm. Válku přežil.
Peter Kubicek na něj vzpomínal takto: "Arnošt Horner přežil Terezín a Osvětim, zatímco jeho žena a dítě byly zavražděni, jakmile dorazili do Osvětimi. Po válce se oženil s další přeživší, se kterou se seznámil v Terezíně a jejíž manžel byl zavražděn. Přestěhovali se do Austrálie, kde Arnošt provozoval úspěšnou dřevařskou firmu."
Yella Hornerová, roz. Deutschová (6. 11. 1907 - 1944 Osvětim) byla dcerou Isidora Deutsche (1868 - 1933) a jeho ženy Adély Deutschové, roz. Zwickerové (12. 7. 1866 Boskovice - 23. 11. 1942 Terezín). Isidor provozoval pohostinství, sklad piva a zemědělské hospodářství. Je pohřben na miroslavském židovském hřbitově. Adéla byla v březnu 1942 deportována z Brna do Terezína, kde zemřela. V únoru 1921 byla Yella svobodná a žila se svými rodiči a sourozenci na Náměstí svobody v domě číslo 42/26. Obdobně tomu bylo v prosinci 1930 při dalším sčítání. kdy byla stále svobodná a žila v domě na náměstí s rodiči a svobodnou sestrou Markétou, později provdanou Willheimovou. Yella byla v říjnu 1944 deportována se synem Klausem Štěpánem a neteří Elfriedou do Osvětimi.
Klaus Štěpán Horner (11. 3. 1935 - 1944 Osvětim) byl synem Arnošta a Yelly. Stejně jako jeho bratranec Jiří Weiniger patří mezi nejmladší miroslavské oběti šoa.
Arnoštovou druhou ženou byla Eliška Passerová, roz. Ledererová (1906 Liberec). Ta se poprvé vdala v prosinci 1930 za Františka Passera (2. 2. 1898 - 1944 Osvětim), s nímž měla dceru Kitty Passerovou (1930 Praha). Rodina byla deportována v lednu 1942 do Terezína. František byl v září 1944 deportován do Osvětimi stejným transportem jako Arnošt Horner. Eliška a Kitty byly do Osvětimi deportovány v říjnu. Do Austrálie odcestovali Arnošt, Eliška a Kitty v červnu 1949 z Janova. Všichni tři již s příjmením Horner.
Hedwig Katz, roz. Horner (4. 10. 1905 Miroslav - 1942 Osvětim) byla patrně nejmladším dítětem Hermanna a Emilie. V únoru 1921 žila jako jediný z rodiny společně s matkou. Za války byla ve Francii se synem internována v táboře v Drancy, které je předměstím Paříže. Odtud byli v listopadu 1942 deportováni do Osvětimi.
Emanuel Katz (1894 Kuklov) se narodil na západním Slovensku. Nevíme, jaká byla jeho profese. Poprvé se oženil v listopadu 1924 s Gertrude Hornerovou (1901 - 1926), která však v únoru 1926 zemřela. Pravděpodobně nebyla příbuzná s miroslavskými Hornerovými. Kdy Emanuel uzavřel sňatek s Hedwig není známo. V létě 1930 se jim narodil v Moravské Ostravě syn. Za války byl Emanuel přítomen ve Spojeném království. Kdy a za jakých okolností se jeho cesta rozešla s osudem manželky a syna není známo.
Harry Katz (2. 7. 1930 Ostrava - 1942 Osvětim) doprovázel svou matku ve Francii i při deportaci do Osvětimi. Oba zahynuli.
Odkazy
- Emilie Hornerová, roz. Baderová (4. 7. 1872 - 1943 Osvětim) - ITI - PT
- Erna Weinigerová, roz. Hornerová (28. 11. 1897 Miroslav - 1942 Zamošč) - ITI - PT
- Jan Weiniger (23. 1. 1897 Miroslav - 1942 Zamošč) - ITI - PT
- Jiří Weiniger (29. 10. 1934 - 1942 Zamošč) - ITI - PT
- Anna Wallisch, roz. Horner (28. 10. 1899 Miroslav - 1941 Lodž) - DÖW
- Emil Wallisch (19. 4. 1881 - 1941 Lodž) - DÖW
- Elfrieda Wallischová (23.6.1930 Wien - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Arnošt Horner (1903 Miroslav - Austrálie) - PT - PT
- Yella Hornerová, roz. Deutschová (6. 11. 1907 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Klaus Štěpán Horner (11. 3. 1935 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Eliška Passerová-Ledererová (1906 Liberec) - PT
- Kitty Passerová (1930 Praha) - PT
- František Passer (2. 2. 1898 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Hedwig Katz, roz. Horner (4. 10. 1905 Miroslav - 1942 Osvětim) - YV
- Harry Katz (2. 7. 1930 Ostrava - 1942 Osvětim) - YV
- Židovská ulice 97 - SL1921
- Transport 10, 2. 11. 1941, Vídeň → Lodž, 1000 - YV
(Anna Wallisch, Emil Wallisch) - Transport G, 2. 12. 1941, Brno → Terezín, 1000 - ITI - YV
(Erna Weinigerová, Jan Weiniger, Jiří Weiniger) - Transport Ae, 29. 3. 1942, Brno → Terezín, 1000 - ITI - YV
(Emilie Horner, Elfrieda Wallischová, Arnošt Horner, Yella Hornerová, Klaus Štěpán Horner) - Transport As, 30. 4. 1942, Terezín → Zamošč, 1000 - ITI - YV
(Erna Weinigerová, Jan Weiniger, Jiří Weiniger) - Transport 40, 4. 11. 1942, Drancy → Osvětim, 2000 - YV
(Hedwig Katz, Harry Katz) - Transport Dr, 15. 12. 1943, Terezín → Osvětim, 2504 - ITI - YV
(Emilie Horner) - Transport Ek, 28. 9. 1944, Terezín → Osvětim, 2499 - ITI - YV
(Arnošt Horner, František Passer) - Transport Eo, 6. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1550 - ITI - YV
(Elfrieda Wallischová, Yella Hornerová, Klaus Štěpán Horner) - Transport Et, 23. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1715 - ITI - YV
(Eliška Passerová, Kitty Passerová)
Foto
- Photograph of Erna Weiniger , Misslitz, Moravsky Krumlov, Moravia-Silesia, Czechoslovakia - YV