Rodina Hermanna a Charloty Pfefferových

Na indikační skice Miroslavi z roku 1825 není uveden žádný familiant jména Pfeffer, které je spíše spojeno s Jiřicemi u Miroslavi (Irritz).

•

Hermann Pfeffer (1855 Jiřice u Miroslavi - 1927) se podle sčítacího archu z února 1921 usadil s manželkou v Miroslavi v lednu 1886. Hermann vedl obchod galanterním zbožím. Pohřben je na miroslavském židovském hřbitově.

Charlota Pfefferová, roz. Wilhelmová (18. 8. 1861 Bratislava - 1942 Treblinka) byla manželkou Hermanna. Po obsazení pohraničí odešla z Miroslavi se svobodnou dcerou Eliškou, synem Vilémem, jeho manželkou Růženou a vnučkou Kity. Všech pět osob bylo v březnu 1942 deportováno z Brna do Terezína. Charlota byla v říjnu téhož roku deportována do Treblinky.

•

Leo Pfeffer byl synem Hermanna a Charloty. Téměř nic o něm nevíme včetně toho, kolikátý v pořadí se mezi sourozenci narodil. Je připomenut na pomníku padlých v první světové válce na miroslavském židovském hřbitově.

•

Max Pfeffer (8 .9. 1888 Miroslav - 1944 Osvětim) byl synem Hermanna a Charloty. Vedl obchod, nevíme však v jakém oboru. V září 1915 uzavřel ve Vídni sňatek s Elsou roz. Glanzovou. V dubnu 1923 bylo bezdětné manželství rozvedeno. Max byl v prosinci 1941 deportován z Brna do Terezína a v říjnu 1944 do Osvětimi.

•

Gizela Kornstreicherová, roz. Pfefferová (20. 12. 1889 Miroslav - 1943 Osvětim) byla dcerou Hermanna a Charloty. Vdala se za Leo Kornstreichera, s nímž měla syny Emanuela, Hermanna a Pavla.

•

Alfred Pfeffer (13. 12. 1893 Miroslav - 1939 Nisko) byl synem Hermanna a Charloty. Vyučil se kadeřníkem. V únoru 1921 byl svobodný a žil s rodiči a bratry Vítězslavem a Vilémem v Miroslavi. V listopadu 1938 přišel do uprchlického tábora v Ivančicích. V říjnu 1939 byl deportován do Niska. Jeho další osud je neznámý.

•

Eliška Pfefferová (18. 8. 1895 Miroslav - 1942 Lublin) byla dcerou Hermanna a Charloty. Pracovala v rodinném podniku. V únoru 1921 byla u své sestry Gizely v Jemnici. Pomáhala jí s domácností a nedávno narozenými dvojčaty. Eliška odešla z Miroslavi s matkou a rodinou bratra Viléma do Boskovic. V březnu 1942 byla s dalšími rodinnými příslušníky deportována z Brna do Terezína. O měsíc později byla Eliška deportována do Lublinu.

•

Vítězslav Pfeffer (21. 9. 1898 Miroslav - 22.7.1942 Terezín) byl synem Hermanna a Charloty. Do obecné školy nastoupil v roce 1904 a do měšťanské v roce 1910. V únoru 1921 byl svobodný a žil s rodiči a bratry Alfredem a Vilémem v Miroslavi. Později se oženil a žil v Pohořelicích. Po záboru pohraničí odešel s rodinou do Brna. V březnu 1942 byli všichni tři deportováni do Terezína, kde Vítězslav necelé čtyři měsíce po příjezdu zemřel.

Elvíra Pfefferová, roz. Kohnová (1907 Pohořelice) byla manželkou Vítězslava. V únoru 1921 žila v Pohořelicích s ovdovělou matkou Netty Kohnovou (7. 2. 1878 Mikulov - 2. 4. 1943 Terezín), která vedla obchod, a sourozenci Ernou (1906 Pohořelice) a Manfredem (1909 Pohořelice). V říjnu 1944 byla Elvíra deportována společně s dcerou do Osvětimi. Šoa přežila.

Judita Pfefferová (1929 Brno) byla dcerou Vítězslava a Elvíry. Šoa stejně jako její matka přežila. Konce války se dožily i sestra Elvíry Erna Goldschmiedová a její dcera Ruth (1928).

•

Vilém Pfeffer (10. 2. 1904 Miroslav - 1942 Zamošč) byl synem Hermanna a Charloty. Do obecné školy nastoupil v roce 1910 a do měšťanské v roce 1916. V únoru 1921 byl svobodný a žil s rodiči a bratry Alfredem a Vítězslavem v Miroslavi. Pokračoval v otcově podniku. Z Miroslavi odešel s manželkou, dcerou, matkou a sestrou do Boskovic. Všichni byli v březnu 1942 deportováni do Terezína. Vilém, jeho manželka a dcera byli o měsíc později deportováni do Zamošče.

Růžena Pfefferová, roz. Zangerová (25. 8. 1911 Mikuliczyn - 1942 Zamošč) byla manželkou Viléma. Pocházela z Miroslavi. Jejími rodiči byli Mojžíš Zanger (6. 11. 1883 - 1943 Osvětim) a Josefa Zangerová (26. 7. 1882 - 1943 Osvětim).

Kity Pfefferová (29. 1. 1938 - 1942 Zamošč) byla dcerou Viléma a Růženy.

•

V Miroslavi na náměstí žila v domě vlastněném miroslavským spořitelním a úvěrním družstvem (Misslitzer Spar- und Vorschussverein) ještě jedna rodina Pfefferových. Není však jasné, zda a jak byla příbuzná s rodinou Hermanna a Charloty.

Isak Pfeffer (1831 Jiřice u Miroslavi - 1922) byl v roce sčítání devadesátiletý. Podle záznamu ve sčítacím archu je zaopatřen svými dětmi. Isak je pochován na miroslavském židovském hřbitově.

Katharine Pfefferová (8. 5. 1870 Jiřice u Miroslavi - 1942 Riga) žila v únoru 1921 s otcem a pečovala o něho. Jaký byl její osud po otcově úmrtí nevíme. Mohla ho spojit se svými sourozenci. V únoru 1942 byla Katharine deportována z Vídně do Rigy.

Odkazy

• Charlota Pfefferová, roz. Wilhelmová (18. 8. 1861 Bratislava - 1942 Treblinka) - ITI - PT
• Max Pfeffer (8 .9. 1888 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
• Alfred Pfeffer (13. 12. 1893 Miroslav - 1939 Nisko) - YV
• Eliška Pfefferová (18. 8. 1895 Miroslav - 1942 Lublin) - ITI - PT
• Vítězslav Pfeffer (21. 9. 1898 Miroslav - 22.7.1942 Terezín) - ITI - PT
• Elvíra Pfefferová, roz. Kohnová (1907 Pohořelice) - PT
• Judita Pfefferová (1929 Brno) - PT
• Vilém Pfeffer (10. 2. 1904 Miroslav - 1942 Zamošč) - ITI - PT
• Růžena Pfefferová, roz. Zangerová (25. 8. 1911 Mikuliczyn - 1942 Zamošč) - ITI - PT
• Kity Pfefferová (29. 1. 1938 - 1942 Zamošč) - ITI - PT
• Židovská obec 52 - SL1921
• nám. Svobody 19/12 - SL1921
• Jemnice 24 - SL1921
• Pohořelice 450 - SL1921
• Transport K, 5. 12. 1941, Brno → Terezín, 1000 - ITI - YV
  (Max Pfeffer)
• Transport Ac, 19. 3. 1942, Brno → Terezín, 1000 - ITI - YV
  (Charlota Pfefferová, Eliška Pfefferová, Vilém Pfeffer, Růžena Pfefferová, Kity Pfefferová)
• Transport Af, 31. 3. 1942, Brno → Terezín, 1000 - ITI - YV
  (Vítězslav Pfeffer, Elvíra Pfefferová, Judita Pfefferová)
• Transport Al, 23. 4. 1942, Terezín → Lublin, 1000 - ITI - YV
  (Eliška Pfefferová)
• Transport Ar, 28. 4. 1942, Terezín → Zamošč, 1000 - ITI - YV
  (Vilém Pfeffer, Růžena Pfefferová, Kity Pfefferová)
• Transport Bv, 15. 10. 1942, Terezín → Treblinka, 1998 - ITI - YV
  (Charlota Pfefferová)
• Transport Em, 1. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1500 - ITI - YV
  (Max Pfeffer)
• Transport Et, 23. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1715 - ITI - YV
  (Elvíra Pfefferová, Judita Pfefferová)