Potomci Josefa a Netti Hahnových

Josef Hahn (1850 Mikulov - 1907) pocházel z Mikulova. Jeho rodiči byli Selig Leb Hahn (1814 - 1887), učitel na židovské škole, a Hanni, rozená Hahnová (1815 - 1901). Oba jsou pochováni na židovském hřbitově v Mikulově. Shoda rodných příjmení otce a matky potvrzuje, že příjmení Hahn patřilo v Mikulově k těm frekventovanějším. Josef přišel do Miroslavi už v roce 1870 a nastoupil jako učitel do židovské školy, kde působil až do své předčasné smrti v roce 1907.

Netti Hahnová, rozená Pfefferová (1852 Jiřice u Miroslavi - 1930) se narodila v Jiřicích u Miroslavi. V únoru 1921 žila na Židovské ulici ve vlastním domě číslo 68 se svobodnými dětmi Giselou a Ludvíkem. Uvádí, že v Miroslavi je přítomna od roku 1887. Tehdy patrně vstoupila do manželství s Josefem, neboť první dítě se jim narodilo v následujícím roce. Josef a Netti jsou pohřbeni na miroslavském židovském hřbitově. Dům číslo 68 již nestojí. Na místě na ulici Radniční naproti dopravnímu hřišti je pouze torzo původní budovy. Po smrti rodičů ji ve 30. letech vlastnila dcera Gisela.

Jenny Gärtner, roz. Hahn (19. 4. 1888 - 1942 Sobibor) byla nejstarším potomkem Josefa a Netti. Je možné, že jak jméno matky Netti, tak i dcery Jenny jsou domácí tvary od Jeanette, neboli česky Žaneta. Jenny se podobně jako její rodiče vdávala ve vyšším věku. V roce 1925 uzavřela ve Vídni sňatek s Ing. Robertem Gärtnerem (14. 4. 1877 Vídeň - 1942 Sobibor). Matriční záznamy o něm uvádí, že v roce 1930, kdy mu bylo 53 let, konvertoval od židovství, ale o šest let později se k hebrejské víře vrátil. Manželé byli v červnu 1942 deportováni z Vídně do vyhlazovacího tábora Sobibor. Toto místo leží na východě současného území Polska v těsné blízkosti běloruské a ukrajinské hranice. Oba zahynuli.

Hedvika Hahnová (26.12.1889 Miroslav - 1942 Baranoviči) byla druhá v pořadí. Hedvice se v 31 letech jako svobodné narodila dcera Růžena. Podle sčítání v únoru 1921 žila i s nedávno narozenou dcerou v Brně v ulici Na nivkách (Flurgasse) v domě číslo 23. Přivydělávala si jako vyšívačka u paní Emmy Perl (1873 Veča, Slovensko - 1933 Brno), která byla také Židovkou a bydlela na Masarykově ulici. Pohřbena je na židovském hřbitově v Brně.

V domácnosti Hedviky bylo přítomné i druhé novorozené dítě Josefine Pokorny, která byla římskokatolického vyznání a jen o den mladší než Hedvičina dcera Růžena. Je možné, že Hedvika měla toto druhé dítě v péči.

Hedvika trpěla duševním onemocněním a byla dlouhodobě hospitalizována, nejprve v ústavech pro choromyslné v Jihlavě a v Bohnicích a později za Protektorátu v útulku Židovské náboženské obce v Praze. Hedvika byla v červenci 1942 deportována do Terezína a o dva týdny později transportem AAy do Baranoviči na území dnešního Běloruska. V tomto transportu bylo okolo tisíce osob, z nichž přes dvě stě bylo psychiatrických pacientů. Bezprostředně po příjezdu do Baranoviči byli s výjimkou přibližně sta práceschopných mužů ostatní vězni zavražděni.

Růžena Hahnová (29. 12. 1920 Brno - 9. 5. 1943 Terezín) byla dcerou Hedviky. Když matka péči vzhledem ke zdravotnímu stavu nezvládala, starali se o ni teta Gisela a strýc Max. Růžena se na konci roku 1939 snažila o vystěhování do Peru, ale neuspěla. O dva roky později, v prosinci 1941, tedy jedním z prvních transportů, byla Růžena deportována do Terezína, kde o rok a půl později ve 22 letech zemřela.

Ludvík Hahn (17. 6. 1942 Terezín - 23. 10. 1942 Terezín) se narodil v Terezíně přibližně sedm měsíců po příchodu Růženy. V době transportu z Prahy tedy byla patrně krátce těhotná. Na úmrtním listu dítěte je jako otec uveden Arno Kissinger (31. 3. 1919 Magdeburg - 1943 Osvětim).

Vítěslav Hahn (1. 7. 1891 Miroslav - 1944 Osvětim) byl třetím ze sourozenců. Věnovat se mu budeme obsáhleji níže.

Gisela Hahnová (11. 11. 1892 Miroslav - 1942 Riga), čtvrtá v pořadí, provozovala v Miroslavi galanterii. Jako švadlena se živila i její sestra Hedvika a nejspíš i Jenny. Je možné, že se této dovednosti všechny tři naučily od své matky. Jak už bylo uvedeno, Gisela pečovala o svoji neteř Růženu.

Ludwig Hahn (26. 10. 1895 Miroslav - 16.3.1939 Praha), pátý ze sourozenců, se stejně jako jeho děd Selig, otec Josef i bratr Vítěslav věnoval učitelské profesi. Zároveň však byl komunistickým aktivistou, což úřady viděly s nevolí. Svého povolání musel zanechat. Odešel do Prahy za mladším bratrem Maxem. V březnu 1939 přišlo Ludwiga kvůli politické činnosti zadržet do jeho bytu Gestapo. Ludwig při zatýkání spáchal sebevraždu zastřelením.

Max Hahn (4. 12. 1896 Miroslav - 1941 Lodž) byl nejmladším z dětí Josefa a Netti Hahnových. Žil v Praze. Spolupráce s bratrem Ludwigem mohla být důvodem, proč byl zařazen již do druhého transportu z Prahy. V říjnu 1941 byl deportován do ghetta v Lodži.

Růžena, dcera Hedviky a vnučka Josefa a Netti byla v červnu 1941 v Praze vyšetřována kvůli zmeškání lhůty na obstarání občanské legitimace. Díky tomu se zachovalo několik listin, které podávají o rodině Hahnových další svědectví. Těsně před záborem pohraničí v říjnu 1938 z rodiny v Miroslavi žily pouze Růžena se svou tetou Giselou. Prarodiče Josef a Netti byli již po smrti. Jenny s manželem Robertem žili ve Vídni. Hedvika byla léčena v Jihlavě či Bohnicích. Vítěslav, jak se dozvíme později, žil se svou rodinou v Pohořelicích a Ludwig s Maxem v Praze. V úředních listinách se rovněž můžeme dočíst, že Rosin zdravotní stav nebyl zcela v pořádku, což mohlo přispět k jejímu úmrtí v nízkém věku v Terezíně.

Vraťme se nyní k Vítěslavovi, německy Siegfriedovi. Nejbližší mu říkali Friedl. Narodil se v Miroslavi roku 1891. Bezpochyby navštěvoval židovskou školu, kde učil jeho otec a která měla na přelomu století okola sta žáků. Kde se vzdělával později, nevíme. Krátce před 16. narozeninami Vítěslavovi zemřel otec. Nejstarší ze sourozenců Jenny bylo 19, nejmladšímu Maxovi 10 let. Pro matku Netti i šest dětí to jistě znamenalo nejen mnoho smutku, ale i starostí. Za dalších sedm let vypukla první světová válka. Vítěslav sloužil u 20. pěšího pluku. Osud ho svedl dohromady se stejně starou Friedou Überallovou (13. 8. 1891 Cebiv - 23. 2. 1944 Terezín), dcerou rabína Joela Überalla ze Šumavy. Sňatek uzavřeli v neděli 29. 10. 1916 na vojenském kaplanství ve Vídni. Poručík Vítěslav Hahn je na svatební fotografii ve vojenské uniformě. O devět měsíců později se jim narodil syn Josef (20. 7. 1917 Kašperské Hory - 31. 10. 2007 Middlebury, VT). V srpnu 1920 se mladá rodina přestěhovala do Pohořelic, kde Vítěslav nastoupil na místo odborného učitele na měšťanské škole. Pokračoval v profesi svého otce i děda. Někdy v této době však dochází k onemocnění Friedy španělskou chřipkou, z čehož si odnesla trvalé následky. Až do konce jejího života o ni bylo nutné pečovat. Vítěslav se obrátil na Boženu Machovou (1898 - 1974) s žádostí o pomoc. Znali se z Miroslavi. Časem se Vítěslav a Božena sblížili a narodila se jim dcera Eva (1933 - 2016).

V říjnu 1938 bylo pohraničí včetně Pohořelic připojeno k Německé říši. Vítěslav byl pro svůj židovský původ ve 47 letech předčasně penzionován. Rodina se rozhodla odejít do okleštěného Československa. Pomoc nalezli v Brťoví na Českomoravské vrchovině, odkud rodina Boženy pocházela a kde měla stále příbuzné. Pětičlenná rodina měla k dispozici jednu místnost na výměnku. Ve druhé místnosti bydleli rodiče hospodáře. V roce 1939 se Josef rozhodl odejít do zahraničí. Měl namířeno do Spojených států, kam již dříve s rodiči odcestovala jeho milovaná Olga Kleinmützová (1914 - 1978). Josef i Olga byli nadaní výtvarní umělci a poznali se na studiích. Přes Belgii se dostal do Anglie, kde však uvízl. Cesta přes Atlantický oceán již nebyla z vojenských důvodů možná. Během války pracoval v Anglii na farmách a v továrnách. Do Ameriky se dostal až v roce 1945. Konečně se mohli s Olgou vzít. Jejich štěstí však netrvalo dlouho. Olga již v roce 1949 vážně onemocněla.

Zbylí čtyři členové rodiny byli ještě nějaký čas v Brťoví. Eva tam na podzim 1939 nastoupila do první třídy. Tu však dokončila v Praze, kam se na jaře odstěhovali. Vítěslav i Frieda měli v Praze sourozence. Připomeňme, že Ludwig už tou dobou nežil. Eva byla v široké rodině jediné dítě. Dospělí ji věnovali hodně pozornosti. Vítěslav se stal učitelem na jediné židovské základní škole, která sídlila v Jáchymově ulici. Práci s dětmi se věnoval i v Hagiboru. Evu často brával s sebou. Rodina se po Praze několikrát stěhovala. Narazili na vstřícné domácí i na takové, kteří Židy v domě mít nechtěli. Měli štěstí, že v nejtěžší chvíli je domácí podporovali.

Postupně byli blízcí zařazováni do transportů. Trvale se ztráceli. Již v říjnu 1941 Max, krátce po něm v prosinci Růžena. V létě 1942 byly deportovány Hedvika a Gisela. Ve stejné době potkal tentýž osud Friedina bratra Norberta Überalla (16. 7. 1885 - 1944 Osvětim) a jeho ženu Augustu (16. 8. 1882 - 1944 Osvětim). Friedina sestra Regina (2. 2. 1888 Cebiv - 28. 4. 1942 Praha) zemřela ještě před deportací, které v březnu 1943 neušli její manžel Bernhard Sonnenschein (4. 3. 1888 Přívoz - 1943 Osvětim) a dcera Kateřina Sonnenscheinová (20. 4. 1923 Kašperské Hory - 1943 Osvětim). Otec s dcerou byli v září téhož roku deportováni do Terezínského rodinného tábora v Osvětimi.

V lednu 1944 byli předvoláni i Vítěslav a Frieda. Eva později vzpomínala, že nemohla pochopit, proč kromě tatínka musí odjet i nemohoucí teta. Rodiče prý celou noc vařili a domlouvali se na důležitých věcech. Vítěslav Boženě uložil, aby dbala o Evino zdraví a výživu a nikdy před ní nebyla smutná. Přidal i několik praktických rad ohledně vedení domácnosti. Frieda zemřela šest týdnů po příjezdu do Terezína. Vítěslav s Boženou ještě nějakou dobu udržoval písemný kontakt. Ten však ustal v září 1944, kdy byl deportován do vyhlazovacího tábora v Osvětimi.

Ze široké rodiny šoa přežili pouze Josef, jeho sestra Eva a její matka Božena. Obětmi šoa bylo šest příbuzných na straně Überallových a osm na straně Hahnových. Kvůli politické situaci se Eva s Josefem dlouho nemohla osobně setkat. Dočkali se až v roce 1982.

Odkazy

• Jenny Gärtner, roz. Hahn (19. 4. 1888 - 1942 Sobibor) - DÖW
• Ing. Robert Gärtner (14. 4. 1877 Vídeň - 1942 Sobibor) - DÖW
• Hedvika Hahnová (26.12.1889 Miroslav - 1942 Baranoviči) - ITI - PT
• Růžena Hahnová (29. 12. 1920 Brno - 9. 5. 1943 Terezín) - ITI - PT
• Ludvík Hahn (17. 6. 1942 Terezín - 23. 10. 1942 Terezín) - ITI - PT
• Vítěslav Hahn (1. 7. 1891 Miroslav - 1944 Osvětim) - ITI - PT
• Frieda Hahnová, roz. Überallová (13. 8. 1891 Cebiv - 23. 2. 1944 Terezín) - ITI - PT
• Gisela Hahnová (11. 11. 1892 Miroslav - 1942 Riga) - ITI - PT
• Ludwig Hahn (26. 10. 1895 Miroslav - 16.3.1939 Praha)
• Max Hahn (4. 12. 1896 Miroslav - 1941 Lodž) - ITI - PT
• Norbert Überall (16. 7. 1885 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
• Augusta Überallová (16. 8. 1882 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
• Regina Sonnenscheinová, roz. Überallová (2. 2. 1888 Cebiv - 28. 4. 1942 Praha)
• Bernhard Sonnenschein (4. 3. 1888 Přívoz - 1943 Osvětim) - ITI - PT
• Kateřina Sonnenscheinová (20. 4. 1923 Kašperské Hory - 1943 Osvětim) - ITI - PT
• Transport B, 21. 10. 1941, Praha → Lodž, 1000 - ITI - YV
  (Max Hahn)
• Transport L, 10. 12. 1941, Praha → Terezín, 1000 - ITI - YV
  (Růžena Hahnová, Ludvík Hahn)
• Transport 27, 14. 6. 1942, Wien → Sobibor, 1000 - YV
• Transport AAn, 6. 7. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI - YV
• (Norbert Überall, Augusta Überallová)
• Transport AAq, 13. 7. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI - YV
  (Hedvika Hahnová)
• Transport AAy, 28. 7. 1942, Terezín → Baranoviči, 1000 - ITI - YV
  (Hedvika Hahnová) 
• Transport AAw, 3. 8. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI - YV
  (Gisela Hahnová)
• Transport Bb, 20. 8. 1942, Terezín → Riga, 1000 - ITI - YV
  (Gisela Hahnová)
• Transport Cv, 6. 3. 1943, Praha → Terezín, 1021 - ITI - YV
  (Bernhard Sonnenschein, Kateřina Sonnenscheinová)
• Transport Dm, 6. 9. 1943, Terezín → Osvětim, 2528 - ITI - YV
  (Bernhard Sonnenschein, Kateřina Sonnenscheinová)
• Transport Dt, 10. 1. 1944, Praha → Terezín, 143 - ITI - YV
  (Vítěslav Hahn, Frieda Hahnová)
• Transport Ek, 28. 9. 1944, Terezín → Osvětim, 2499 - ITI - YV
  (Vítěslav Hahn)
• Transport Eo, 6. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1550 - ITI - YV
  (Norbert Überall, Augusta Überallová) 
• Židovská obec 68 - SL1921
• Na nivkách 23, Brno - SL1921

Foto

• Židovská škola v Jáchymově / Regnartově ulici - ŽMP
• Kohoutí kříž