Potomci Bernharda a Josefine Hornerových
Hornerovi byli v Miroslavi přítomni po dlouhou dobu. Na indikační skice z roku 1825 je zachyceno, že na Židovské ulici v domě číslo 58b žil Josef Horner (1780 - 15. 8. 1861 Miroslav). V kolonce postavení (Stand) je uvedeno Pinkeljud, tjn. Žid s rancem. Jednalo se o osoby, které se živily obcházením vesnic a obchodováním s rozličnými drobnými předměty. Nebylo to vůbec jednoduché živobytí. Často bylo nutné trávit dlouhou dobu mimo domov. V té době se toto týkalo 92 ze 120 miroslavských Židů uvedených na indikační skice, tedy tří čtvrtin. Manželkou Josefa byla Romi Horner (1784 - 14. 5. 1857 Miroslav). Úmrtí obou je doloženo v zachovalé matrice zemřelých.
Bernhard Horner (6. 10. 1855 Miroslav - 9. 5. 1933 Miroslav) byl velice pravděpodobně vnukem zmíněného Josefa. Narodil se na Židovské ulici v domě číslo 58, ve kterém žili nejen jeho rodiče, ale i Josef a Romi. Dům již v současné době nestojí. Vede tudy ulice Radniční podél dopravního hřiště. Bernhardovi rodiče Meier (1820 Miroslav - 5. 5. 1905 Miroslav) a Netti, roz. Seidlová (1825 - 13. 2. 1903) jsou pohřbeni na miroslavském židovském hřbitově. Rodiče měli několik dětí, z nichž jmenujme ještě Bertu Huschakovou (24. 7. 1859 - 12. 7. 1942 Terezín), Josefa (1. 10. 1861 Miroslav - 25. 10. 1934 Miroslav), Richarda (24. 9. 1964 - 1942 Treblinka) a Hermanna (21. 12. 1866 Miroslav - 25. 12. 1912 Miroslav). Josef se narodil krátce po úmrtí pravděpodobného dědečka a nejspíš dostal jméno po něm. Josef a Hermann jsou rovněž pohřbeni na miroslavském židovském hřbitově. Bernhard se živil jako obchodník s divočinou (Wildhändler, Wildbrethandlung).
Josefine Horner, roz. Samstagová (28. 10. 1863 Strážnice) uzavřela sňatek s Bernhardem 24. srpna 1883, kdy se do Miroslavi také přestěhovala. Dům na Kostelní 130/10 (nyní 219/38) zakoupili manželé o rok později. Ve sčítání z prosince 1930 Josefine uvádí deset dětí živě narozených v posledním manželství (Zahl der in der letzten Ehe geborenen Kinder, lebend geborene insgesamt), z nichž jedno zemřelo (davon gestorben). Kdy a v jakém věku dítě zemřelo nevíme. Bernhard je pohřben na miroslavském židovském hřbitově. Josefine velmi pravděpodobně zemřela na konci roku 1937, anebo během roku 1938 ještě před okupací pohraničí. Podle svědectví Richarda Winklera a Hygina Elblinga na začátku října 1938 již nežila. Na židovském hřbitově však chybí pomník. Nezachovaly se ani záznamy o jejím úmrtí. Půl roku po smrti Bernharda byla jeho polovina domu převedena na Josefine. Jsou zaznamenána i práva dcer Emmy a Friedy, které s rodiči žily. Obdobný záznam v souvislosti s úmrtím matky však chybí a následuje až konfiskace majetku v říjnu 1938. Vše tedy nasvědčuje tomu, že Josefine zemřela na jaře či v létě 1938.
Při sčítání v únoru 1921 byli s rodiči v domě přítomni i provdaná dcera Marta, její syn Oskar, svobodné dcery Emma, Frieda a Valy a svobodný syn Alfred. Při dalším sčítání v prosinci 1930 byli s rodiči přítomny již jen sestry Emma a Frieda. Richard Winkler a Hygin Elbling uvádějí ještě syna Egona a dcery Rudolfine a Ernu. O posledně zmíněné však víme pouze to, že v roce 1938 již v Miroslavi nežila.
Rudolfine Spatz, roz. Horner (1884 Miroslav - 1987) byla nejstarší ze sourozenců. Narodila se deset měsíců poté, co rodiče uzavřeli sňatek. Jejím manželem byl Adolf Spatz (1882 - 1925), který patrně pocházel ze Lvova. Měli čtyři děti. Stella (1908) se narodila ve Vídni. V září 1911 přicestovali rodiče s dcerou do Spojených států a usadili se v Chicagu, kde se jim narodily další tři děti: synové Frank (1912 Chicago - 1992) a Harry (1915 - 1921) a dcera Francis (1916 Chicago). Podruhé cestovala Rudolfine přes oceán v červnu 1922 s dětmi Stellou, Frankem a Francis. Byli navštívili příbuzné v Miroslavi v souvislosti se svatbou Rudolfininy sestry. Zdrželi se několik měsíců. Syn Harry v prosinci 1921 během návštěvy zemřel a je pohřben na miroslavském židovském hřbitově. Rudolfine se dožila vysokého věku 103 let.
Marta Tauber, roz. Horner (1887 Miroslav) byla vdaná za Adolfa Taubera. V červenci 1920 se jim ve Vídni narodil syn Oscar (1920 Vídeň), o němž víme, že šoa přežil a poskytl svědectví o osudu svých příbuzných. V únoru 1921 byli Marta i Oscar přítomni v domě Bernharda a Josefine. Domovskou příslušnost měli v Černovicích, tehdy v Rumunsku, dnes na Ukrajině. Jaký byl osud Marty a Adolfa není známo. Oscar žil po válce v Bavorsku.
Erna Horner byla pravděpodobně v roce 1930 již nežijícím dítětem Josefine. Vzhledem k datům narození ostatních sourozenců se narodila buď mezi Martou a Alfredem, nebo mezi Emmou a Friedou, anebo jako vůbec nejmladší ze sourozenců.
Alfred Horner (15. 5. 1892 - 1944 Osvětim) byl v únoru 1921 ještě svobodný a žil se svými rodiči. V červenci 1925 se oženil s Annou, roz. Haasovou (6. 10. 1900 Horní Kounice - 1944 Osvětim). Dům na Kostelní 113/8 (dnes 1203/39) vlastnili už od roku 1915 Alfredovi rodiče Bernhard a Josefine. Dům těsně sousedil s jejich domem. Podle sčítání v únoru 1921 v něm žili vdova Antonie Herzogová (8. 6. 1859 - 1. 1. 1934) a její svobodní synové Felix (7. 7. 1896 - 26. 7. 1938) a Alfred (10. 4. 1901). V roce 1925 přešlo vlastnictví domu na Alfreda a Annu Hornerovi, kteří jej užívali. Alfred se živil jako obchodník dobytkem. Podle sčítacího archu z prosince 1930 chyběla Alfredovi levá noha. V té době byli manželé ještě bezdětní.
Anna Hornerová, roz. Haasová (6. 10. 1900 Horní Kounice - 1944 Osvětim) byla v únoru 1921 ještě svobodná a žila v Trstěnicích v domě číslo 14 se svými rodiči Salomonem Haasem (1853 Miroslav - 1926) a Kateřinou Haasovou, roz. Deutschovou (10. 6. 1858 Miroslav - 1942 Treblinka), kteří pocházeli z Miroslavi, ovdovělou sestrou Idou Terklovou, roz. Haasovou (4. 6. 1883 Horní Kounice - 15. 5. 1942 Vídeň) a svobodným bratrem Arnoštem Haasem (12. 1. 1895 Horní Kounice - 25. 7. 1942 Majdanek). Anna uzavřela sňatek s Alfredem Hornerem v červenci 1925.
První syn Jindřich (28. 1. 1931 - 8. 3. 1933) se Alfredovi a Anně narodil na začátku roku 1931. Ten však jako dvouletý zemřel v brněnské dětské nemocnici. V matričním záznamu je jako příčina úmrtí uvedeno: spála, oboustranný hnisavý zánět středního ucha, sepse (otrava krve), zánět srdečního svalu, srdeční zástava. Pohřben je na miroslavském židovském hřbitově vedle svého bratrance Harryho Spatze. Později se Alfredovi a Anně narodil druhý syn František (5. 6. 1934 - 1944 Osvětim). Rodina byla v březnu 1942 deportována z Brna do Terezína a v říjnu 1944 do Osvětimi. Všichni tři zahynuli.
Emma Horner (1894) a Frieda Horner (1897) žily v únoru 1921 i prosinci 1930 s rodiči. Zůstaly svobodné. Válku přežily. Na poslední chvíli se jim podařilo získat víza do Spojeného království. Frieda zemřela později v Německu pod péčí svého synovce Oscara Taubera.
Fritz Horner (1890) odešel do Ameriky v červenci 1910. Do New Yorku připlul z Hamburku. Povoláním byl řezník a také se usadil v Chicagu. V listopadu 1917 se oženil a o rok později se mu narodila dcera.
Emil Horner (1888 Miroslav - 1962) se také přestěhoval do Ameriky. Do New Yorku připlul v dubnu 1913 rovněž z Hamburku. I on se usadil v Chicagu a také byl profesí řezník. Oženil se v květnu 1918.
Egon Horner (10. 10. 1898 - 1941 Minsk) byl během sčítání v únoru 1921 posluchačem školy pro výchovu záložních důstojníků v Brně. Tehdy byl ještě svobodný. Při sčítání v prosinci 1930 již patrně bydlel s manželkou Gretou, roz. Haskovou (4. 6. 1903 Miroslav - 1941 Minsk) samostatně, údajně rovněž na Kostelní ulici. O jaký dům šlo, však zatím nevíme. Brzy se jim měl narodit syn Harry (3. 11. 1931 - 1941 Minsk). Rodina byla deportována v listopadu 1941 z Brna do Minsku. Všichni zahynuli.
Valy Samstagová, roz. Hornerová (16. 6. 1900 - 1942 Osvětim) byla v únoru 1921 ještě svobodná a žila s rodiči a sourozenci v Miroslavi na Kostelní ulici. Později se však vdala za Arnošta Samstaga (8. 5. 1897 Hostěradice - 11. 4. 1944 Terezín). Ten žil v době sčítání se svými rodiči v Hostěradicích. Právě na jejich svatbu patrně přijela z Ameriky sestra Rudolfine s dětmi. V prosinci 1928 se Valy a Arnoštovi narodila dcera Olga (11. 12. 1928 Hostěradice - 1944 Osvětim). Po záboru pohraničí odešla rodina i s Arnoštovými rodiči Abrahamem (12. 3. 1864 Javorník - 1942 Treblinka) a Julií, roz. Beckovou (26. 8. 1868 Velké Meziříčí - 22. 7. 1942 Terezín) a bratrem Robertem (1. 12. 1898 Hostěradice - 1942 Varšava) do Boskovic. Ten se tam v prosinci 1939 oženil s Olgou, roz. Brüllovou (29. 1. 1912 Boskovice - 1942 Varšava). Všech sedm osob bylo v březnu 1942 deportováno z Brna do Terezína, kde Arnošt zemřel. Valy a Olga byly v říjnu 1944 deportovány do Osvětimy, kde zahynuly.
Dceru Olgu Samstagovou (1928) připomíná v Boskovicích na Bílkově 404/24, kde s rodiči žila, kámen zmizelých.
Okdazy- Alfred Horner (15. 5. 1892 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Anna Hornerová, roz. Haasovou (6. 10. 1900 Horní Kounice - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- František Horner (5. 6. 1934 - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Egon Horner (10. 10. 1898 - 1941 Minsk) - ITI - PT
- Greta Hornerová, roz. Hasková (4. 6. 1903 Miroslav - 1941 Minsk) - ITI - PT
- Harry Horner (3. 11. 1931 - 1941 Minsk) - ITI - PT
- Valy Samstagová, roz. Hornerová (16. 6. 1900 - 1942 Osvětim) - ITI - PT
- Arnošt Samstag (8. 5. 1897 Hostěradice - 11. 4. 1944 Terezín) - ITI - PT
- Olga Samstagová (11. 12. 1928 Hostěradice - 1944 Osvětim) - ITI - PT
- Transport Ae, 29. 3. 1942, Brno → Terezín, 1000 (Alfred, Anna a František Hornerovi) - ITI - YV
- Transport Eo, 6. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1550 (Alfred, Anna a František Hornerovi) - ITI - YV
- Transport F, 16. 11. 1941, Brno → Minsk, 1000 (Egon, Greta a Harry Hornerovi) - ITI - YV
- Transport Ac, 19. 3. 1942, Brno → Terezín, 1000 (Arnošt, Valy a Olga Samstagovi) - ITI - YV
- Transport Ep, 9. 10. 1944, Terezín → Osvětim, 1600 (Valy a Olga Samstagovy) - ITI - YV
- Kostelní 130/10 (nyní 219/38) - SL1921
- Kostelní 113/8 (nyní 1203/39) - SL1921
- Hostěradice 60 - SL1921
- Trstěnice 14 - SL1921
- Boskovice, Bílkova 404/24
Foto