Marta, Hana a Ruth Herzogovy

Deutsch

Příjmení Herzog k miroslavské židovské obci pevně patří. Víme, že v roce 1825 žily v tehdejším ghettu čtyři rodiny tohoto jména. Těsné spojení Herzogů s Miroslaví dokládá i židovský hřbitov, kde jich je pohřbeno okolo třiceti. Je to vůbec nejčastěji zastoupené příjmení.

Dům číslo 22 na Kostelní ulici získali v červenci 1888 Heinrich a Fanny Herzogovi. Tehdy měli již ročního syna Julia. Podle sčítání lidu v únoru 1921 žili všichni tři v tomto domě. Užívali německý jazyk.

V srpnu 1924, tedy před sto lety, se Julius v Praze oženil s Martou, rozenou Weinbergerovou, která pocházela z českojazyčného prostředí. Nevěsta svého muže následovala do Miroslavi. Je možné, že se seznámili prostřednictvím Reginy Straussové (1877), rozené Pollakové ze Skalice. Tamnější Židé patřili k miroslavské židovské obci. Regina byla Martinou přímou sestřenicí. Její matka Charlotte (1848) byla starší sestrou Martina otce Marka (1859).

V září 1925 se Martě a Juliu Herzogovým narodila dcera Hana. Ta v letech 1931 až 1936 navštěvovala německou obecnou školu, která se nacházela u katolického kostela v budově, kde nyní sídlí středisko volného času. V letech 1936 až 1938 byla Hana žákyní české měšťanské školy, kde jsou v současné době umístěny především třídy druhého stupně základní školy. Dnešní děti tedy mohou navštěvovat obě budovy, kde se Hana vzdělávala.

Mezitím došlo v rodině Herzogových k dalším událostem. V listopadu 1926 zemřela Juliova matka Fanny. V lednu 1927 se manželům narodilo druhé dítě, syn Otto. Ten však v létě 1930 utrpěl úraz a v důsledku onemocnění tetanem zemřel v Brně v dětské nemocnici. Byly mu tři roky. V prosinci 1930 při dalším sčítání lidu žili v domě dědeček Heinrich, otec Julius, matka Marta a dcera Hana.

V lednu 1932 se narodila druhá dcera Ruth. O půl roku později, v červenci, však zemřel ve věku 45 let otec Julius. V květnu 1936 ho následoval dědeček Heinrich. Všichni čtyři zemřelí členové rodiny, tedy prarodiče Heinrich a Fanny, otec Julius a syn Otto jsou pohřbeni na miroslavském židovském hřbitově. Jejich hroby je možné navštívit.

Marta zůstala s dcerami sama. V září 1938 nastoupila Ruth do první třídy české obecné školy. Jejími spolužačkami byly i další židovské dívky Frida Winklerová a sestřenice Doris a Margit Eisnerovy. Všechny čtyři žákyně se narodily v roce 1932. Šoa přežila pouze Frida.

Na konci září 1938 došlo k přijetí Mnichovské dohody, což pro Židy v pohraničí představovalo velké nebezpečí. Začátkem října odešla Marta s dcerami nejprve do Brna a ještě před koncem roku do Prahy, kde žily její čtyři sestry.

Marta, podobně jako mnoho dalších československých Židů, uvažovala o vystěhování do Palestiny. Pro sebe i dcery pořídila průkazové fotografie, díky nimž známe jejich podobu, a požádala o vydání cestovních pasů. Marta plánovala, že podniknou nebezpečnou cestu z Bratislavy po Dunaji do Černého a dále do Středozemního moře. Tento záměr však Martě, stejně jako drtivé většině ostatních, nevyšel.

Nevíme, jak se vedlo Herzogovým v Praze během čtyř let, kdy tam pobývaly. Dcery patrně nastoupily do některé ze škol. Židovské děti však byly už v červenci 1939 vyloučeny ze škol s vyučovacím jazykem německým. Ze škol s vyučovacím jazykem českým byly vyloučeny o rok později, v srpnu 1940. V Protektorátu zbyly pouze tři školy, které mohly židovské děti navštěvovat: židovská škola v Jáchymově ulici v Praze, židovská škola v Moravské Ostravě a židovské gymnázium v Brně. Nemáme potvrzeno, zda Hana a Ruth školu v Jáchymově ulici navštěvovaly. O školu byl obrovský zájem. V Čechách to byla jediná možnost pro židovské děti účastnit se vyučování.

I tyto poslední židovské školy byly uzavřeny v červenci 1942. Další vzdělávání židovských dětí pokračovalo už jen ilegální formou. V této souvislosti je velice dobře, že se přípravy položení kamenů zmizelých pro Herzogovy účastnili žáci a vyučující Základní školy v Miroslavi, kterou mohla Hana před útěkem z pohraničí svobodně navštěvovat.

Marta, Hana a Ruth byly v prosinci 1942 internovány v Terezíně. V září 1943 je společně s pěti tisíci dalších terezínských vězňů deportovali do Osvětimi a umístili do tzv. terezínského rodinného tábora. Během šesti měsíců zemřelo z původních pěti tisíc vězňů přibližně jeden tisíc dvě stě. Až na několik desítek osob bylo zbylých tři tisíce osm set vězňů zavražděno v plynových komorách v noci z 8. na 9. března 1944, tedy přesně před 80 lety. Tím se uzavřel i život Marty, Hany a Ruth. Od roku 2018 je den památky obětí vyhlazení terezínského rodinného tábora připomínán jako významný den České republiky.

Obětmi šoa jsou i Martina svobodná sestra Gabriela a provdané sestry Alžběta a Vilma s rodinami. Celkem se jednalo o jedenáct blízkých příbuzných. Z pěti sester šoa přežila pouze další Martina svobodná sestra Hermína.

Odkazy

• Marta Herzogová,roz Weinbergerová (13. 10. 1898 Valeč, okr. Karlovy Vary - 1943/44 Osvětim) - ITI - PT
• Hana Herzogová (23. 9. 1925 Miroslav - 1943/44 Osvětim) - ITI - PT
• Ruth Herzogová (9. 1. 1932 Miroslav - 1943/44 Osvětim) - ITI - PT
• Kostelní 203/22 (dříve 145/18) - SL1921
• Transport Ck, 22. 12. 1942, Praha → Terezín, 1000 - ITI - YV
• Transport Dm, 6. 9. 1943, Terezín → Osvětim, 2528 - ITI -YV

Kameny zmizelých položeny v sobotu 9. března 2024, Miroslav, Kostelní 203/22.